Cesta bojovníka

10. března 2010 v 10:52 |  Filosofie

Cesta bojovníka

Máme průvodce na celý život. Všichni máme nějakého dravce, který přiletěl z hlubin kosmu a převzal nad námi nadvládu. Lidské bytosti jsou jeho vězni. Dravec je náš pán a mistr. Zkrotil nás a učinil nás poslušnými a bezmocnými. Pokud se vzmůžeme na protest, potlačí jej. Pokud se snažíme jednat nezávisle, vyžaduje, abychom to nedělali. Všichni jsme vězni. Pro čaroděje dávného Mexika to je energetická skutečnost.
Ovládli nás, protože jsme jejich potrava. Bezohledně nás vysávají, protože se tím sami udržují při životě. Tak, jako my chováme kuřata na drůbežích farmách, chovají nás dravci v lidských farmách. Tak mají svou potravu vždy po ruce.
Dravci nám vnutili naše pověry, naše představy o dobru a zlu a naší sociální morálku. To oni nám dali zbabělost, chtivost a proradnost. Dravci nám vnutili rutinní chování, naše neustálé stesky a posedlost sebou samým.
Aby nás ochočili a zlomili, uskutečnili dravci obdivuhodný manévr z hlediska válečnické strategie. Dali nám svou vlastní mysl. Ta se stala naší myslí. Dravčí mysl je barokně zdobná, plná protikladů, nevrlá a stále plná strachu z objevení. Přestože jsi nikdy nestrádal hladem, stejně v sobě máš strach z nedostatku potravu. To se dravčí mysl bojí, že bude objevena a potrava jí bude odepřena. Prostřednictvím mysli, která je vlastně jejich myslí, promítají dravci do lidského života všechno, co jim vyhovuje. Tím si zajišťují určitý stupeň bezpečnosti, kterým se zajišťují proti svému strachu z objevení.
Dravci nám pojídají zářící obal vědomí, který je vně světelné koule a který máme od narození. Pojídají jej v průběhu celého našeho života. Je to vlastně energetický kokon. V dospělosti z něj mnoho nezbude a proto jen živoříme a nežijeme. To, co nám zbude, je tenký proužek vědomí, který je epicentrem sebereflexe, ve které je člověk beznadějně chycen. Dravci působí na tuto sebereflexi tak, aby vyvolali záblesky vědomí, které pak bezohledně jako pravé šelmy požírají. Tyto záblesky vědomí vyvolávají pomocí nejapných problémů, které nás úmyslně nechávají řešit, a tak nás udržují při životě a současně si zajišťují potravu. Proti tomu se nedá nic dělat. Můžeme se jedině ukáznit natolik, že se vymkneme z jejich dosahu. Jde však o tuhou disciplínu. Na podvědomé úrovni o dravcích víme.
Tím můžeme vysvětlit všechny lidské protiklady. Kdykoliv nás naše pochybnosti začnou ohrožovat, musíme s tím udělat něco pragmatického. Dravci jsou létavci, bytosti stínů. Jsou velice chytří a metodičtí. Systematicky mění lidi v zbytečné bytosti. Člověk, jehož osudem je být magickou bytostí, svou magičnost ztratil. Proměnil se v obyčejný kus masa. Jeho sny už nejsou více sny člověka, ale jsou sny zvířete chovaného na maso. Jsou hloupé, konvenční a malicherné. Malé děti je vidí. Lidstvu zbývá jediná věc a to je disciplína. Disciplína není přísné dodržování rutin, jako je ranní vstávání a sprchování studenou vodou. Znamená to postavit se s chladnou myslí věcem, které předem neočekáváme.
Disciplína dělá zářící obal pro létavce nepoživatelný. Dravci jsou potom zmateni. Nevšímají si ho a obal doroste do své přirozené velikosti. Nám se otevřou obrovské možnosti. A my jsme závislí jen na sobě. Nikdo nám nepoví, jak dál. Létavčí mysl se nedokáže soustředit.
My jsme neuzavřeli žádnou dohodu s dravci. Narodili jsme se sem a oni nás ovládli. Když něco navrhují přes nás, napřed s tím souhlasí. Potom máme pocit, že děláme smysluplnou činnost.
Jsme energetické sondy vytvořené vesmírem. A protože vlastníme energii, která je schopná vnímání, představujeme prostředek, kterým vesmír vnímá sám sebe. Létavci jsou neúprosnou výzvou. Nelpěme na srovnávání. Všechny lidské bytosti mají téměř stejné reakce, stejné myšlenky a stejné pocity. Na stejné podněty odpovídáme více méně shodně. Tyto podobnosti jsou poněkud zamlženy různými jazyky, ale když k tomu přihlédneme, zjistíme, že každý člověk na zemi reaguje naprosto stejně.
Dravci nemají žádný soucit. Zlomili nás před věky a taj jsme slabí, nejistí a zranitelní.



Citát:
Dělejte svou práci. Ne pouze svou práci a nic víc, ale něco málo navíc - to něco málo navíc, co stojí za celý zbytek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama